Affordable Access

Musikgeschichte zwischen Ost- und Westeuropa. Nationale Musik im 20. Jahrhundert: Kompositorische und gesellschaftliche Aspekte, Internationale musikwissenschaftliche Konferenz, Universität Leipzig, 24. až 26. 10. 2002

Authors
Publisher
Etnologický ústav AV ČR, v. v. i. – Kabinet hudební historie
Publication Date
Keywords
  • Ml Literature Of Music

Abstract

zlom 221-308 Další dvě přednášky přednesla Milada Joná- šová. V první představila fenomén operních kontrafakt v českých zemích v 18. století, tj. praxi přenášení operních árií na chrámové kůry, ovšem s nově podloženými latinskými texty duchovního obsahu. V druhé se sou- středila na přetextované árie v repertoáru metropolitního kostela sv. Víta v Praze v 18. století, dnes uložené ve fondu Archivu Praž- ského hradu. (Takřka všechen notový mate- riál studovaný stipendisty benátské nadace pocházel právě z tohoto fondu.) V rozmezí dvou desetiletí bylo pro svatovítský kůr opsá- no cca 80 operních árií. Valnou většinou šlo o árie pěvecky náročné, obsahující často i ne- snadné koloraturní partie, které nebyly při transformaci na árie chrámové v podstatě po- změňovány. Árie, o nichž frekventanti kursů podrobněji slyšeli v přednášce, nastudováva- li pak v praktické části kursů, kterou vedl di- rigent a profesor milánské konzervatoře Lui- gi Marzola. Jednalo se o árie z oper Leonarda Lea (Catone in Utica), Leonarda Vinciho (Ar- taserse), Johanna Adolfa Hasseho (Artaserse, Solimano), Antonia Boroniho (Artaserse, So- fonisba) a Wolfganga Amadea Mozarta (Fi- garova svatba). Na závěr kursů se uskutečnil veřejný kon- cert, který byl pro obeznámení posluchačů s problematikou kontrafakt v českých ze- mích autorkou této zprávy krátce uveden. Koncert byl koncipován tak, že zazněly pů- vodní italské operní árie s doprovodem cem- bala a poté vždy kontrafakta operních árií s doprovodem varhan. Koncert – pozitivně přijatý benátskou kritikou – se stal skuteč- ným vyvrcholením kursů a plně odpovídal názvu Le metamorfosi di Praga. Pořadatelé i frekventanti kursů spolu s publikem a pří- tomnými muzikology tak měli poprvé mož- nost zažít konfrontaci profánního hudebního originálu s jeho sakrální „metamorfózou“. Interpretům se velice dobře podařilo vy- stihnout odlišný výraz (afekt) operních árií určených pro divadelní scénu a árií urče- ných pro chrámové prostředí. Všechny pří- tomné potěšilo, že tato novodobá hudeb

There are no comments yet on this publication. Be the first to share your thoughts.